Květen je můj nejoblíbenější měsíc v roce. Konečně je teplo a venku krásně. Minulý rok jsem v tohle období vydávala článek, kde jsem byla v poli plném modrých květin. Rok uběhl jak nic a já chtěla udělat zase trochu něco jiného. A protože květiny a jaro k sobě tak moc sedí až to je nuda, tentokrát jsem fotila v parku se stébly rákosí, u kongresového centra a v obchod'áku. Prostě jsme procházely klasická místa ve městě a fotily. Chtěla jsem zachytit Hradec Králové z trochu jiného úhlu, než ho vidí ostatní. Je plný spousty zajímavých míst, stačí se jen dívat okolo sebe.
.
Nevím, kdy jsem přešla do období, že se pro mě psaní stalo těžké. Who knows. S jedním článkem se píšu dny a dny a stejně nejsem spokojená, protože věcí, které bych vám chtěla říct je hrozně moc a nějak to dát dokupy není vubec lehké, ale to je jedno. Začněme
Důvodů proč jsem nepsala blog bylo víc než dost. Od září jsem nastoupila na gympl, který je mnohem těžší než jsem si myslela. Učení 4 jazyků najednou tomu taky moc nepomahá. Potřebuju i během dne svůj klid, takže na další věci už čas nezbývá. Po 13 letech jsem přestala tancovat a neuvěřitelně mi to chybí. Tuhle prázdnotu zaplnily protančené páteční noci. (hm) Je mi 16, jsem vlastně úplně na začátku a hledám se. Na tohle období mám jednou vzpomínat, tak se ho snažím užít.
Poznala jsem nové lidi, v hodně z nich se zklamala. Snažím se v člověku vidět to lepší, protože nikdo není jenom dobrý nebo zlý. To je možná důvod, proč jsem jako malá fandila v pohádkách záporákům. Prostě jsem si neuvědomovala, že někteří jsou opravdu jen ti zlí. Cruella De Vil byla goal, jen kvůli tomu, že nosila kožichy. Chudáci dalmatini.
Poznala jsem nové lidi, v hodně z nich se zklamala. Snažím se v člověku vidět to lepší, protože nikdo není jenom dobrý nebo zlý. To je možná důvod, proč jsem jako malá fandila v pohádkách záporákům. Prostě jsem si neuvědomovala, že někteří jsou opravdu jen ti zlí. Cruella De Vil byla goal, jen kvůli tomu, že nosila kožichy. Chudáci dalmatini.
.
Teď se ale vrat'me zpátky od Disneyho. Všechno co se stalo, mě dohnalo k závěru, že každá životní zkušenost, ač je dobrá či špatná nás posouvá dál. Takže jsem za všechno ráda a prožívám nejlepší období. Dostala jsem se totiž do bodu, kdy přesně vím, co od života chci - koho v něm chci.
.
A ikdyž se moje volba povolání změní ještě tak 456564x, matiku nikdy nepochopím, a společnost se pořád bude bránit jakékoli formě nekonvence. Klidně si poslechnu Tommyho Cashe a vezmu svetr po svý babičce s pocitem, že mi to dělá radost a bude mi jedno, jestli se to někomu nebude líbit.
I wasn’t sure about the topic of my posts last time. People around me always used to say that I had a gift for writing. When I was a little girl, I had a dream in my mind. One day I would become a big fashion editor in some pretty popular magazine. In the worst case, I would live on 5th Avenue and have breakfast at Tiffany’s. The fact, Tiffany isn’t a restaurant, I realized when I was 12 – no one told me that before.
The phase with America came after that. I told myself something. I was not going to stay here and before my senior year at high school I left the Czech Republic. I didn’t care about cash/job or things like Visa or Green card. That is the beauty of our dreams. The bad things simply disappear into the shadows of beautiful things. I am not saying that having big dreams is a fault: absolutely not! I have them too. But is not good to give attention only to them and not care about the present. This moment isn’t only waiting time until our dreams come true.
This Spring, I’ve been thinking a lot. I don’t want to talk about my private life, but something has changed in it. And that has changed me. It was a really poor time for me until I met someone during vacation. Since that moment, everything makes perfect sense. All we have is now and I finally know it.
I’ve begun to flirt with Buddhism and the whole
philosophy of this religion. It has given me and idea. This day will come only
once; it will never be the same again. For this reason, we have to make the
most of it. Be happy with the little things and try to take the bad things
lightly. Everything is possible, and if your dreams are supposed to happen,
they surely will. That is the beauty of everything I would say.
jeans: Topshop
top: Topshop
shoes: Public Desire
jacket: H&M
glasses : ?
Po dlouhé době jsem byla fotit s K. a L. jako dříve. Věčně totiž nemáme čas se sejít a tak jsme společně fotily po téměř půl roce. Lokací pro focení jsem neměla přesně danou, ale už delší dobu jsem chtěla udělat něco ve stylu videoklipu od Seleny Gomez - Come & Get it. Jsme ale v ČR a tady narazit na pole plné modrých květin není úplně nejlehčí, a proto jsme musely zvolit alternativu v podobě žlutého řepkového pole. Modrý odstín jsem poté upravila počítačově.
Fotografie vyjadřují moji momentální náladu a zároveň máj jako měsíc celkově. Jsem s nimi spokojená. Já mám jinak na sobě Crop Top z Forever 21, džíny/boty z Topshopu a koženku z New Looku. Byla docela sranda chodit v platformách po poli ale ve výsledku to stálo za to. Ikdyž si kolemjdoucí museli solidně klepat na čelo. A já vlastně taky. •̀ᴗ•́
PS: Ikdyž to nevypadá, úprava fotek zabrala několik hodin. Nemohla jsem totiž dosáhnout takového odstínu modré, jaký jsem původně zamýšlela
PPS: Ale co bych pro vás neudělala ♥ˆ⌣ˆ
PS: Ikdyž to nevypadá, úprava fotek zabrala několik hodin. Nemohla jsem totiž dosáhnout takového odstínu modré, jaký jsem původně zamýšlela
PPS: Ale co bych pro vás neudělala ♥ˆ⌣ˆ
Duben patří již delší dobu k mým nejchaotičtějším měsícům v celém roce.Jsem alergička a pylová sezóna vrcholí. Néjen, že k tomu mají narozeniny 4 členové moji rodiny, ale tento rok jsem dělala ještě přijímačky. Já jsem přijatá na školu už od ledna, takže jsem si je chtěla jen zkusit. Neučila jsem se a nechávala jsem tomu volný průbeh. 22.4. jsem se dozvěděla, že jsem i na tento gympl přijatá. Bez žádných příprav ani ničeho. Život umí být někdy vážně nespravedlivý, protože PZ jsem dělala už na osmiletý a šestiletý gympl. To jsem se učila opravdu dost - nedostala jsem se. Hádám, že velkou roli musel hrát stres.
.
Ten samý den byl Majáles, kde jsme to s N. náležitě oslavily. Majáles jsme si užily na 100%. Já české-slovenské kapely a interprety zásadně neposlouchám (to radši Bowie, Smiths, Lana, Die Antwoord...)
Kšiltovkový trend neminul ani mě. Pořídila jsem si tuto černou nike a jsem z ní naprosto nadšená! Nosím ji skoro denně
Byli jste na Majálesu? Pokud ano, co se vám nejvíce líbilo/nelíbilo? ໒( ͡ᵔ ▾ ͡ᵔ )७
S K. po psychologických testech na naši budoucí školu.
shoes Zara
leather jacket ASOS
jeans H&M
bag Mango
t-shirt H&M
cap Nike
cap Nike
Posledních pár týdnů mě zasáhla neuvěřitelná nostalgie, pouštím si staré filmy, poslouchám písničky starší než já a vracím se na místa, která mě v mém životě nějak poznamenala. Dneska jsme šli s K. fotit kousek od budovy, kde jsem jako malá tříletá Natálka začala tancovat. Vztekat se, že mi to nešlo a předstírat, že mi není dobře, jen aby mě máma nechala místo tréninku doma. Hah, uteklo 12 let a já pořád tancuji, jen už ne cha-chu.
.
Toto focení bylo nejvíce spontánní a víceméně vyplynulo ze situace.
S K. jsme našly úplně úžasnou starou boudu, přímo uprostřed rušného, betonového města jsme objevily kousek klidu. Klid je něco, co já právě teď vyhledávám nejvíce. A to je mi jenom 15... nechci se vidět za pár dekád. (=^▽^=) Začala jsem dokonce běhat. Já a běhat v jedné větě, něco,čemu bych ještě v zimě nevěřila. A i přesto jsem já, absolutní sportovní antitalent, začala obden běhat do lesa. A překvapivě mě to baví. Pustím si do uší Eurythmics a jejich Sweet Dreams a všechen můj vztek dám do běhu. A že ho není zrovna málo.
.
Dneska jsem jinak oděna celá do džínoviny (kterou jak už jsem psala dříve, absolutně miluji). Na sobě mám bundu z Rings&Tings (už spíše staší kousek) a kraťasy ze Zary. Kupovala jsem je v Praze před 2 týdny a jsou úplně super, ikdyž jsou spíše kratší. Tuhle kombinace mám hrozně ráda, protože přesně tohle jsem JÁ.
PS: Za ten měsíc, co mám už tetování, jsem si na něj opravdu zvykla. Stala se z toho taková malá část mé duše, která akorát prosákla na kůži. Svého rozhodnutí absolutně nelituji. Okolí reagovalo nad moje očekávání, většině se líbí a souhlasí se mnou.!(•̀ᴗ•́)و ̑̑
Na začátku článku bych se ráda omluvila za mojí menší aktivitu na blogu, nešel mi počítač a já nechtěla vydávat nekvalitní články, to radši žádné.
Jak ale název článku zní, dnešní post je inspirovaný portlandskou hudební skupinou Chromatics, o které jsem se dozvěděla docela nedávno a zamilovala jsem si je okamžitě. Celý jejich způsob vystupování je inspirován osmdesátými lety, prostě retro jak má být! A protože jednoduchých fotek mám na blogu až až, rozhodla jsem se udělat pro dnešek trochu něco jiného. A s výsledkem jsem spokojená (/^▽^)/
PS: 27.3. jedu na World Of Dance do Belgických Antverp, což absolutně úžasný! Na WOD jsem se chtěla vždycky alespoň jet podívat a teprve zúčastnit se ho? Neuvěřitelný. Pokud by to šlo, ráda bych o tom udělala později článek. Uvidíme :)
Rozhodnutí, nechat si udělat tetování jsem nosila v hlavě už nějaký ten pátek. Je to věc, která se mnou zůstane už napořád, nepůjde smazat ani dát pryč nebolestivou cestou. Já ale už byla rozhodnutá. Jdu do toho...
Pro začátek vám musím říct, že nejsem žádný příznivec tetování obecně a 90% se mi zdá ošklivé zohyzdění těla. Nechtěla jsem tetování z důvodu, ''abych měla kérku a byla hrozně hustá'' (hodně lidí to bohužel tak bere) . Chtěla jsem něco jednoduchého, co mi bude dávat sílu v nejhorším, vzpomínku na všechno. Miluju umění tak moje volba byla jasná, chci mít na sobě kus umění, kus krásy.
Začala jsem tedy vybírat z mých oblíbenců: Michalangela, Van Gogha a Picassa.
Picasso je můj absolutně největší oblíbenec a jakmile jsem spatřila můj vzor tetování poprvé, už jsem ani nepokračovala v hledání, volba byla jednoznačná. Tohle bylo přesně to, co jsem hledala. Protože ale nejsem unáhlený člověk, dalších 7 měsíců, jsem si tento nápad nechávala uležet v hlavě. Nebylo to totiž až tak neznámé tetování a pár lidí ho na světě má taky (Já třeba díky němu našla na IG úžasnou Anouschku Marlene). Další část článku chci věnovat otázkám, které nejčastěji slýchávám
Kde máš tetování?
Tetování mám na stehně, protože je to jedno z míst, které snadno schovám. K mému budoucímu povolání si nemůžu dovolit nechat si vytetovat třeba něco na ruku, i kdybych sebevíc chtěla. + Jsem viděla, jak to na stehně vypadá už před tím a zalíbilo se mi to nejvíc.
Kde jsi byla na tetování?
Volba tetovacího salonu byla snad stejně těžká, jako volba tetování. Špatná volba TS, by byla vidět na mém těle už navždy, takže jsem tetovací salon vybírala snad 5 měsíců. Nakonec jsem šla do Marre, kde mě tetoval Formy. A musím říct, že jsem více než spokojená a další tetování svěřím zase do jeho rukou /jestli nějaké další bude/ (bude). Michal je vážně profesionál a svoji práci udělal výborně.
Ne, nebolelo. Tetování mám přímo na svalu a víc, než mírně nepříjemné to nebylo. Nemůžu ale mluvit za všechny, co mají na stehně tetování. Já mám totiž docela vysoký práh bolesti a tetoval mi jen obrys. Během tetování jsem si s tatérem povídala a koukala na Pelíšky, bylo to úplně v pohodě:) Jen tak podotýkám, že u odběru krve omdlévám a nesnesu pohled na jehlu.
Nebudeš toho litovat, až budeš stará?
V tomhle ohledu si dovolím citovat Lucku z Getthelouk: ''Jak to mám vědět. Já ještě stará nejsem a nevím to. Až budu stará tak budu prostě hnusná a je jedno jestli k tomu budu mít tetování, nebo ne.''
Určitě vám doporučuji se na její video o tetování podívat, protože v něm má úplně stejný názor na tetování jako já. A hlavně moje tetování je schválně dělané, jako vzpomínka. Já se na něj CHCI až budu stará podívat a vzpomenout si, jak jsem si ho jako mladá nechala udělat. Vím, že toho litovat nebudu ale pokud přece jen ano. Pořád existuje laser, nebo možnost nechat si ho přetetovat na něco jiného.
Kolik tě to stálo a jak dlouho to trvalo?
Tetování mě osobně nestálo nic, dostala jsem ho jako dárek k mým narozeninám od mámy. Jeho cena byla 1500,-
Protože to byl jen obrys, bylo tetování hotové docela rychle a to kolem 35 minut.
Jak probíhal proces tetování?
Nejdřív jsem byla v Marre na konzultaci, kde jsem se s Michalem domluvila na velikosti, umístění a takových věcech. Domluvili jsme se na termínu 19.2. Šla jsem tam v pátek ve čtyři hodiny odpoledne. Ani jednou jsem se před tím nijak nebála, prostě jsem o tom nepřemýšlela. Krize na mě přišla, když jsme tam s mámou šli. Bála jsem se hrozně a málem jsem tam nedošla (tolik k mému hrdinství). Když jsme tam ale přišli, všechno ze mě spadlo a už to bylo v pořádku. Nejdřív mi na stehno obtiskl modrou předlohu, jestli to takto může být. Velikost i umístění mi vyhovovala a tak poté, co mi místo důkladně zdezinfikoval, začal tetovat. Po skončení mi místo zalepil folií a dal mi informace, jak se o tetování, co nejlépe starat. Místo si mažu 2x denně Bepanthenem a už se mi začíná vylupovat.
Ještě špinavé od dezinfekce
PS: Pokud mě ještě nesledujete na Snapchatu určitě si mě přidejte- jsem tam jako natalieholz.
Dnes po dlouhé době nebyla zima a já si mohla vzít sukni a punčocháče. Výhra všech výher. Na rovinu přiznávám, nemám ráda zimu. Nejhorší období, kdy se pěkně obléknout nemůže téměř nikdo, však to známe. Dnes mám na sobě sukni a tričko z Tally Weijl, kde jsem našla každý kus za stovku. Do Tally zavítám jednou za uherský rok. Mám na tento obchod vlastní názor, ale chápu, že někdo tam nakupuje rád. Právě v období slev tam seženu nejlepší věci za kvalitově adekvátní ceny. Když se tak nad tím zamyslím, nepamatuji si poslední věc, co bych si koupila za plnou cenu. Poslední můj úlovek jsou boty YRU bomb, kterými jsem si udělala radost za vysvědčení.Tento týden by mi měli přijít. Aneb jak říká moje babička, kvalitní boty jsou základ, od toho se odráží všechno ostatní. Souhlasím s ní. ͡ᵔ ▾ ͡ᵔ
.
PPS: A hlavně si šetřím na červené Nike Thea.
Minimum spánku, žádný společenský život, tak nějak by se dalo shrnout mých posledních 14 dní. Neustálé učení se mi však vyplatilo, mám známky na přijetí bez příjímaček, můžeme jít slavit.
Musím ale říct, že mi blogování chybělo. Jsem plná nápadů a naplno se začínám věnovat projektu, o kterém přemýšlím už od podzimu a konečně mám na něj čas!
.
Jak už jste si jistě všimli, název článku zní Jeffrey Campbell, designér bot, jehož práci bezmezně obdivuji už delší dobu. K Vánocům jsem dostala svůj první pár a vzpamatovávám se z toho do teď.
Boty od Jeffa jsou často na hranici extravagance, kterou lidé dokáží příjmout. Z toho mám taky příhodu, kdy na mě postarší dědula troubil z jeho trabantu, koukajíc mi na boty. Asi se mu líbily.
.
16.1 jsem byla na konzultaci na tetování, které si chci dát k patnáctinám. Je to krok, který bude spousta lidi kritizovat, ale já prostě vím, že toho litovat nebudu. Asi sem nebudu psát, co si chci dát a kam, protože o tom bude samostatný článek na konci února. Nechte se překvapit.:))
.
PS: Dnešní fotografie jsou inspirované krásou. Krásou, v jakémkoliv ročním období, záleží jen na úhlu pohledu. I studená zima, jež spoustu lidí proklíná, má něco do sebe.
Ahoj,
1 rok. 5730 fotek. 1 blog. 26 článků. 3 cesty do zahraničí. 10 barev vlasů.
.
Rok 2015 byl dobrý rok, troufám si říct nejlepší. Nebudu vám sem psát nějaké filozofické úvahy o tom, jak jsem za rok našla smysl života, poznala co od života chci a tak dále. Protože to se nestalo. Ale i tak jsem zažila spoustu skvělých věcí a doufám, že rok 2016 bude ještě lepší!
Leden





v tomto článku vám chci ukázat můj rok 2015 měsíc po měsíci. Zároveň je tohle můj nejvíce osobní článek vůbec, tak doufám, že se vám bude líbit. 。^‿^。
1 rok. 5730 fotek. 1 blog. 26 článků. 3 cesty do zahraničí. 10 barev vlasů.
.
Rok 2015 byl dobrý rok, troufám si říct nejlepší. Nebudu vám sem psát nějaké filozofické úvahy o tom, jak jsem za rok našla smysl života, poznala co od života chci a tak dále. Protože to se nestalo. Ale i tak jsem zažila spoustu skvělých věcí a doufám, že rok 2016 bude ještě lepší! Leden
V lednu jsem konečně dostala lepší mobil a mohla začít fotit, blog jsem si ale založila až za pár měsíců. Kolem této doby jsem trpěla na šílené akné a byla z toho dost nešťastná, zkoušela jsem všechno možné ale nic nepomohlo úplně. Musela jsem proto úplně překopat životosprávu a přestat jíst čokoládu a mléčné výrobky. S mámou jsme se také daly na bezlepkovou dietu, která mi hodně pomohla. Pokud by vás toto téma zajímalo více, chystám v budoucnosti článek na tuto tématiku.
Únor
22.2 jsem oslavila 14-té narozeniny, pár dní poté jsem zjistila, že mám v těle už několik měsíců (možná let) zánět. Naštěstí to ale nebylo natolik vážné.
Já jinak pokračovala v zesvětlování vlasů. Spousta z vás to asi neví, ale jsem dcera kadeřnice, takže barvy vlasů měním často. S barvou jsem ale nebyla spokojená a za měsíc, jsem vlasy opět ztmavila.
Březen
V březnu se mi konečně zlepšilo akné. Jinak se v tomto měsíci nic moc nestalo.
Duben
V dubnu jsme slavili bráchovy, tátovy, babiččiny a dědovy narozeniny.
19.4. jsme na tátovy narozeniny jeli do Prahy do restaurace (v noci nočního klubu) Duplex. Seděli jsme na střeše a měli jsme výhled na celé Příkopy. Na ten den vzpomínám moc ráda, protože bylo krásně a ten den jsem si opravdu užila. Byl to jeden z okamžiků, kdy vás nic netrápí a jen si žijete.
Květen
V květnu jsem založila blog a začala dělat něco, co mě doopravdy baví! Neměla jsem sice žádné čtenáře, ale to mi ale vůbec nevadilo. Konečně jsem se k tomu odhodlala!
O mém blogu věděla v té době jen rodina a nejbližší kamarádi.
31.5. Jsme s Prep vyhráli Taneční Skupinu Roku v juniorské kategorii!Pro mě největší taneční úspěch vůbec. Miluju tanec. Vyhráli jsem pobyt na Hip-Hop Meetingu.

fotografie : Taneční Skupina Roku
Články:
Červen
V červnu jsem ve škole zabrala a učila se skoro pořád, vyplatilo se mi to.
Můj jediný volný víkend jsem strávila na Choreo Connection vol.5, což bylo super! Nejvíc se mi líbily lekce Senny Amarnis, úžasné holandské tanečnice.
Články:
Červenec
V červenci jsem byla na koncertě americké houslistky Lindsey Stirling, kterou se Sárou máme obě rádi. Ten koncert byl úžasný, i když její styl hudby není moc podobný tomu, co já preferuji.
Díky volnému času jsem se mohla více věnovat blogu a získala jsem si tím první čtenáře.
Články:
Srpen
Týden jsem byla na Hip-Hop Meetingu, který jsme, jak už jsem zmínila, vyhráli díky TSR.
Líbilo se mi tam a poznala jsem spoustu skvělých tanečníků z celého světa. Choreo Connection se mi ale zdálo lepší.
.
Po návratu z meetingu nastalo pro mě asi nejhorší období v celém roku. O tomto období píšu ve From one day to the next. I přes to ale vznikly nejlepší fotografie

Září
Začala škola a já nastoupila do 9.ročníku základní školy, konečně.
Jela jsem se školou do rakouského Lince, který všem jedině doporučuji. Na vrcholu města je totiž úžasný výhled na město. Tento měsíc nebyl nijak lepší než minulý, proto jsou všechny fotky laděny do šedi.
.
Jedna pozitivní věc by ale byla. V září vzniklo Steels Dance Studio, nová taneční skupina v Hradci. Takže pokud máte rádi tanec neváhejte a navštivte facebookové stránky.
S T E E L S
Youtube

Jela jsem se školou do rakouského Lince, který všem jedině doporučuji. Na vrcholu města je totiž úžasný výhled na město. Tento měsíc nebyl nijak lepší než minulý, proto jsou všechny fotky laděny do šedi.
.
Jedna pozitivní věc by ale byla. V září vzniklo Steels Dance Studio, nová taneční skupina v Hradci. Takže pokud máte rádi tanec neváhejte a navštivte facebookové stránky.
S T E E L S
Youtube

Články:
Říjen
Na začátku měsíce jsem se rozhodla obarvit vlasy na růžovo. Tím jsem si splnila můj dlouholetý sen, který započal ještě v době, kdy jsem se o svůj vzhled nezajímala.
Utekly necelé 3 měsíce a já se opět vrátila do Anglie. Tentokrát však se školou.

Články:
Listopad
Nejzajímavější událost listopadu byla akce Davines pro rok 2015. Ač to byla kadeřnická akce a ničemu z toho, co tam říkali, jsem nerozuměla, líbilo se mi to.
Neměla jsem bohužel žádný čas na blog, ale i tak denní návštěvnost klesla jen mírně, za což vám hrozně moc děkuji! \(^▽^)/


Články:
Prosinec
18.12. se konala první akce Steels a to Steels'mas, vánoční vystoupení. Celkem bylo 8 projektů, 8 různých stylů tance+ jeden společný. Akce se opravdu povedla takže pokud máte čas, doporučuji vám zkouknout ji celou tady.
Contemporary
PS: Mám teď hnědé vlasy a na videu jsem ze začátku uprostřed - mám vlasy polorozpuštěné.
.
Pokud jste se dokopali až sem, máte moji úctu ٩(๑❛ᴗ❛๑)۶



































